Náš nervový systém (dále používám zkratku NS) shromažďuje a zpracovává všechny informace z těla a řídí je.
NS je složený z centrálního (mozek a mícha, která spojuje mozek s většinou našeho těla) a periferního NS (všechny nervy kromě mozku a míchy).PERIFERNÍ NS má dvě části:
SOMATICKÝ (vědomě ovladatelný) – ovládá vnější projevy, činnost kůže a svalů/ umožňuje komunikaci mezi našimi mozky (v podstatě máme tři mozky – jeden hlavový, druhý srdeční a třetí v rámci střev).
Přijímá informace z mozku a míchy a vysílá jim zpět informace z těla.
AUTONOMNÍ (není vědomě ovladatelný) – tento systém řídí žlázy a vnitřní orgány – sem řadíme hormonální systém, imunitní systém, srdce, plíce a trávení.
Tělo jejich funkce řídí, aniž bychom na to vědomě zaměřovali pozornost.
Tento systém řídí frekvenci srdečního tepu, dech, pomáhá nám trávit jídlo, pumpovat krev, ale i rozeznávat a reagovat na nebezpečí.
V AUTONOMNÍM NS (ANS) jsou dva další podsystémy:
SYMPATICKÝ NS – nám pomáhá v reakci na nebezpečí zmobilizovat síly a zvolit obranný mechanismus (boj, útěk). Zodpovídá také za aktivaci nadledvinek (které uvolní epinefrin/adrenalin do krevního řečiště).
PARASYMPATICKÝ NS –pomáhá s regenerací, uklidněním těla. Šetří energii, zpomaluje srdeční frekvenci, pomáhá s trávením a snižuje krevní tlak.
Je to klidový NS. Autor polyvagální teorie Stephen Porges ho dělí do dvou větví
(systém společenského zapojení/ přední větev a zadní větev, odpovědnou za zmrznutí/ imobilizaci).
Bloudivý nerv je v podstatě náš parasympatický nervový systém (součást autonomního NS) – je to systém, který nám pomáhá zpomalit.
Všichni savci mají tzv. neurocepci, tj. schopnost zaznamenat bezpečí, nebezpečí nebo ohrožení života. Podle typu vnitřních (interocepce) a vnějších (exterocepce) podnětů organismu pak rozhoduje, co má vliv na adaptaci našich neurálních reakcí.
BLOUDIVÝ NERV
Bloudivý nerv je 10. kraniální nerv, je velmi dlouhý a bloudí z prodloužené míchy (dolní část mozku, kde se mozek spojuje s míchou).
Tento nerv má dvě strany, zadní – dorzální a přední – ventrální. Z míchy vede do celého těla a toto rozvětvení se považuje za nejširší distribuci nervů v těle.
1) PŘEDNÍ VĚTEV BLOUDIVÉHO NERVU (BN)
Aktivace přední větve je spojována se zlepšením zdraví, pozitivními stavy a uvolněním. Při této aktivaci se dostáváme do propojení. To může fungovat, když se cítíme v bezpečí a ve spojení se světem a s ostatními.
Právě o zapojení této větve nám tady ve společné práci v Soulladění hodně jde, ale toto zapojení je neskutečně důležité k uzdravení, léčbě, soucitu a jakémukoliv učení obecně.
Naše tělo neustále fyziologicky vyhodnocuje bezpečí, takže informace nedostáváme jen z našich smyslů, ale i z tzv. neuroceptorů, o kterých jsem v souvislosti s rozeznáváním bezpečí psala výše.
Naše podvědomí na základě těchto informací neustále vyhodnocuje, jestli je potřeba jít „do akce” nebo ne.
Na stres nebo pocit ohrožení můžeme zareagovat právě zapojením té přední větve BN – sociálním propojením. Řekneme si o pomoc, zavoláme kamarádce, utiší nás něčí hlas, dotek, oční kontakt – to vše fyziologicky zklidní naše srdce a plíce, takže se nám sníží tlak a prohloubí dech – zklidní se náš NS.
JAK SE TATO DŮLEŽITÁ VĚTEV BLOUDIVÉHO NERVU VYVÍJÍ?
Abychom pochopili, proč je náš ANS nastavený určitým způsobem, je dobré si říci, jak se jeho jednotlivé větve vyvíjely a jejich vliv na naše prožívání a životní styl.
Už od narození reagujeme na signály z prostředí a vyhodnocujeme je jako bezpečné nebo nebezpečné. Vše, co pozorujeme, zpracováváme a zpětně reagujeme na prostředí. Dítě reaguje na to, jak se cítí bezpečně s rodičem nebo pečující osobou. Ale také na signály, které jsou pro něj děsivé nebo zastrašující.
Ve své teorii S. Porges popisuje proces, kdy náš nervový systém, hledá „náznaky” nebezpečí po celý život; pomocí neurocepce snímáme své prostředí.Jakoby skenujeme lidi a okolí po celý život. A stejně jako dýchání a trávení jde o autonomní reakce těla.
V této neurocepci se mohou stimulovat obě strany bloudivého nervu. Každá z nich totiž reaguje jiným způsobem.
Přední větev reaguje na to, co značí bezpečí v prostředí i ve vztazích. Tato větev podporuje jak bezpečné emoční spojení s druhými, tak i fyzické bezpečí.